Adaptace ve škole a první okamžiky v USA

Odletět do USA je jedna věc. Ale přiletět tam, poprvé vystoupit z letadla, slyšet kolem sebe jen angličtinu a uvědomit si, že teď už tady opravdu budeme bydlet, to je úplně jiný level. První dny byly plné emocí. Nadšení, nervozita, únava z časového posunu, ale i momenty, kdy nám došlo, že jsme opravdu daleko od domova.

Každá jsme to prožívaly trochu jinak, ale jedno jsme měly společné. Začátky nebyly úplně jednoduché. A to je něco, o čem se podle nás moc nemluví.

Lucie

Začátek školy pro mě byl asi nejnáročnější částí celého pobytu. Nová budova, spousta cizích lidí a pocit, že úplně nevím, jak to tady funguje. Dostala jsem rozvrh hodin a hned jsem naskočila do běžné výuky, aniž bych měla čas se pořádně rozkoukat.

Běžná komunikace v angličtině pro mě nebyla problém, ale učit se v cizím jazyce je něco úplně jiného. Najednou řešíte výklad, zadání a nové pojmy a chvíli trvá, než si člověk všechno v hlavě poskládá. První dny byly hodně intenzivní, hlavně kvůli tempu a množství informací, které na vás ze začátku padají.

Zároveň mě ale mile překvapilo, jak otevření byli spolužáci. Často se se mnou dali do řeči jen proto, že slyšeli přízvuk, a zajímalo je, odkud jsem a jaké to je u nás v Česku. Tyhle rozhovory mi hodně pomohly, protože jsem se ve škole necítila úplně sama a všechno mi začalo připadat o něco přirozenější.

Postupem času jsem si začala zvykat na tempo hodin i na celý školní systém. Jakmile jsem pochopila, jak výuka funguje a co se ode mě vlastně očekává, všechno mi začalo dávat větší smysl. Hodně mi pomohla i hostitelská rodina, se kterou jsem mohla každý den probrat, jaké to bylo ve škole a co nového jsem zažila. Díky nim jsem měla pocit, že v tom nejsem sama.

Karolína

Moje začátky byly trochu jiné. Protože jsem nastoupila na soukromou školu, prostředí bylo menší a osobnější, což mi hodně pomohlo. I tak jsem ale první dny spíš pozorovala, poslouchala a snažila se pochopit, jak všechno funguje.

Hned po příchodu do školy se mě ujaly spolužačky, provedly mě po budově a vysvětlily mi, jak to tam funguje. Díky nim ze mě opadl první stres a všechno mi přišlo o dost méně děsivé.

Postupně jsem si začala všímat i samotného školního systému. Překvapilo mě, že v hodně věcech připomíná školu doma – OA Heroldovy sady. Je tu velký důraz na samostatnost, zodpovědnost a průběžnou práci během celého roku, ne jen na testy.

Pro mě byla důležitá i praktická stránka života – jídlo, režim dne, celkové fungování. Díky tomu, že škola i hostitelská rodina věděly o mých zdravotních omezeních, snažily se mi vyjít vstříc, což mi adaptaci hodně usnadnilo.

Postupem času jsem si začala zvykat nejen na školu, ale i na život jako takový. Najednou mi přišlo normální mluvit celý den anglicky, řešit si věci sama a fungovat v úplně jiném systému než doma.

Co bychom řekly těm, kteří o tom přemýšlí

Adaptace chce čas. První dny můžou být náročné a je úplně normální, že se vám občas zasteskne. Neznamená to ale, že jste udělali špatné rozhodnutí. Každý den si zvyknete o kousek víc. Na jazyk, lidi i celé prostředí.

Americká high school není jen o škole. Je hlavně o zkušenostech, lidech a situacích, které vás naučí fungovat samostatně. A právě ty začátky, i když nejsou vždy jednoduché, jsou součástí celé té cesty.

Děkujeme, že jste dočetli až sem.

Mějte se fajn a zase někdy příště!

Maredová Lucie a Kotulová Karolína