Politické napětí na Slovensku: Jak vláda mění směřování země

05.03.2025
Slovenský předseda vlády Robert Fico
Slovenský předseda vlády Robert Fico

Na Slovensku se hodně věcí mění a změny ovlivňují nejen občany, ale i slovenské vztahy se světem. Významnou postavou je Robert Fico, který byl nucen odstoupit v roce 2018 z jeho postu premiéra, po vraždě novináře Jána Kruciaka a jeho snoubenky. V roce 2023 byl však znovuzvolen do postu předsedy vlády. Se svou stranou SMER-SD a společně se stranami HLAS a SNS vytvořili vládu.

Po návratu k moci se Fico zaměřil na několik kroků. Jedním z nich je změna ústavy, která by definovala manželství jen jako svazek muže a ženy. Další změna se týká školství, chce omezit některé typy výuky ve školách. Fico tvrdí, že tyto změny odrážejí vůli většiny obyvatel Slovenska a mají chránit společnost před "progresivistickou ideologií". Tyto návrhy vyvolaly silnou kritiku od opozice i od lidskoprávních organizací, které varují před omezováním občanských svobod a práv.

Dalším důležitým tématem jsou zahraniční vztahy, Fico se nadále snaží upevnit vztahy se Srbskem, dokonce na konferenci se srbským prezidentem Vučićem prohlásil, že neuznává samostatnost Kosova. Na druhou stranu má čím dál napjatější vztahy s EU, protože je nadále skeptický s pomocí Ukrajině a snaží se vybudovat lepší spolupráci s Ruskem. Kritici tvrdí, že se Slovensko čím dál víc vzdaluje od svých evropských partnerů.

Fico také zůstává pod velkým tlakem na téma energetiky. A to z toho důvodu, že Fico ukončil tranzit ruského plynu přes Ukrajinu a tím pádem ceny energií rapidně stouply. Zvýšené ceny samozřejmě vyvolaly neklid mezi občany i opozicí a vypukly protesty. Předseda vlády sice hledá alternativní zdroje energií, ale nepopírá důležitost ruských energetických dodávek. 

Pravděpodobně jedním z úplně nejdůležitějších témat je svoboda médií a svoboda slova. Nezávislí autoři, občanská společnost a menšiny jsou čím dál pod větším tlakem. Například státní televize čelí velkému nátlaku na změnu vedení. Toto chování vyvolává velké obavy, protože se lidé domnívají, že se slovenská vláda čím dál víc zapojuje do kontrolování medií.

Slovensko se ocitá v klíčovém období, kdy se rozhoduje o jeho budoucnosti. Konzervativní návrhy ústavních změn, posilování vazeb se Srby a Ruskem, obavy o stav lidských práv ukazují na intenzivní vývoj, který bude mít dlouhodobé důsledky pro politickou i společenskou situaci v zemi. Jak se situace vyvine ukážou jen nadcházející měsíce.

Magda Navarová